sobota 26. září 2015

Be healthy, be happy

Myslím si, že většina z vás si tohle někdy vyzkoušela. Ze dne na den jsi se rozhodla,vže jsi moc tlustá a že musíš začít držet dietu a cvičit. Další den jsi si poctivě hlídala, co jíš, odpoledne jsi si šla zaběhat/zacvičit. Sice jsi měla celý den hroznou chuť na čokoládu, ale říkala jsi si, že to vydržíš a zítra, že to bude určitě lepší. Ale ouha, co se stalo, další den to lepší nebylo, ale řekla jsi si budu silná, vydržím to, nic sladkého si nedám. Odpoledne přijdeš ze školy jdeš si zase zacvičit, přitom pořád myslíš na to, jak moc velkou chuť na tu čokoládu máš.
Takhle se to táhne v lepším případě několik dnů... bohužel po pár dnech stále není vidět žádný výsledek, čímž trochu ztrácíš motivaci, protože přece jíš zdravě, cvičíš, tak jaktože se nic neděje?.... no, po několika daších dnech si řekneš, že dneska si dáš pauzu, protože už jsi vážně moc vysílená a zároveň se rozhodneš si dát i něco malého sladkého za odměnu...no nakonec to dopadne tak, že sníš celou tabulku čokolády a další den si řekneš, že přecejenom jsi pořád ještě dost unavená a navíc jsi doteď hodně cvičila, takže si přece můžeš dát ješrě jeden den pauzu a asi i něco malého dobrého. Nakonec z toho vylezou třeba balíček chipsů.....
A abysme se tdy zbytečně nezdržovaly, k cvičení už se potom stejně nevrátíš a tvůj jídelníček bude stejný (né-li ještě horší) než předtím, když si začala cvičit. Prostě několik dní trápení a stejně úplbě zbytečně.
No a já bych vám dneska chtěla poradit pár tipů,  jak tomu, co jsem tady teďka nahoře popsala předejít. (Ale podotýkám, že nejsem žádný odborník ani na cvičení ani na zdravou stranu.... O mém cvičení a jídelníčku vám povím zase někdy jindy.)


1. Motivuj se: Ještě než začneš cokoliv dělat, měla by jsi si někam napsat, proč to děláš a čeho chceš dosáhnout. Možná ti to nepřijde jako úplně důležité, ale věř mi, že je. Napiš si to třeba na nějaký papír a dej si to na nástěnku a nebo si to napiš do mobilu. Kromě toho, že budeš mít pořád na očích co a proč vlastně děláš, budeš si moct také kontrolovat, jak moc se ti daří dosahovat výsledků, které by jsi chtěla. :)

2. Nikdy si nedávej nesmyslné a nesplnitelné cíle: Tím myslím například to, že za dva měsíce zhubneš 30 kg. Stejně už dopředu víš, že se ti to nepovede a akorát z toho potom budeš zbytečně naštvaná a zklamaná.

3. Nedrž žádnou přísnou dietu: Stejně jí po čase vždycky porušíš a ani to není nic nic zdravého. Zkus POSTUPNĚ začít z jídelníčku vyřazovat nezdravé potraviny (čokolády, chipsy, bílé pečivo) a nahrazovat je jejich zdravějšími alternativami. Podívej se na internet, velmi jednoduše tam najdeš spoustu výborných zdravých receptů. Zravě jíst opravdu neznamé nejíst skoro nic a když už něco sníš, musí to být nutně něco super hnusnýho.

4. Vyber si vhodný pohyb: Co se týče nějaké pohybu, tak ten je vždycky na místě. Musíš si akorát vybrat takový, který ti bude vyhovovat a jít na to s mírou. Opravdu nestokí za to chodit běhat, když běhání nesnášíš. Radši si zajdi na in-line brusle nebo zaplavat na bazén a nebo dělej cokoliv jiného, co tě opravdu baví. Taky si myslím, že obzvlášť ze začátku opravdu není nutné cvičit každý den. Začni třeba třikrát týdně a po čase si přidej. Hlavně ať z pohybu nejsi otrávená už od začátku.

5. Neber to až moc vážně: Sice jíst zdravě a cvičit je opravdu super věc, ale to neznamená, že už si nikdy nedáš pauzu a nikdy si nedáš nic sladkého/ nebo McDonald or whatever. Musíš se taky rozmazlovat. ;) Přecejenom žijeme jenom jednou a život je moc krátký na to abysme se pořád jenom trápily. :) Takže se neboj si dát den pauzu, když tě bolí hlava nebo čokoládu, když na ní máš zrovna chuť. Vážně tě za to nikdo nezabije.

Tak tohle by byly asi všechny moje tipy ohledně začátkůse zdravou stravou a cvičením. Taky by mě moc zajímalo jaké jsou Vaše zkušenosti se zdravou stravou a hubnutím? Souhlasíte s mým názorem?




sobota 19. září 2015

My morning routine?

5:30
Ve snu mi začne hrát nehorázně otravná hudba. Pomalu mi začíná docházet, že to není sen, ale tvrdá realita, zvoní mi budík. To už vážně spím sedm hodin? Jaktože mi to přišlo jako 30 minut. Ještě se zavřenýma očima začínám tápat rukama kolem sebe, abych našla mobil a mohla se zbavit té děsivé melodie, která mi proudí celým tělem a kterou ta hluboce nenávidím. Jéé, konečně jsem našla mobil. Rozsvítím display a snažím se poslepu vypnout budík, protože kdybych otevřela oči, asi bych oslepla... proč já si nikdy večer neztlumím jas?! Donutím se začít vstávat a přitom si pomalu začínám uvědomovat, jak strašná je mi zima. Proč já vždycky musím jít večer spát polonahá a potom ráno takhle trpět? Achjo... Vedle sebe nahmatám mikinu a tepláky a rychle se obleču, protože mám pocit, že ještě pár sekund a byla by ze mě kostka ledu. Tak a konečně můžu vyrazit do koupelny.

   

5:50
Konečně opravdu vstávám a pomalu se plížím do koupelny. Po cestě přemýšlím, co je vůbec za den. Úterý, středa? Ne, vlastně on už je dneska pátek. Konečně se mi podařilo najít něco pozitivního na dnešku! A jsem v koupelně... stojím naproti zrcadlu, naštěstí zatím nemám nasazené čočky, takže v zrcadle vidím jenom rozmazaný flek. Umývám si obličej vodou, dávám si krém a potom přichází chvíle pravdy. Umyju si ruce, vyndám si první čočku a dávám si jí do oka. Párkrát opatrně zamrkám a můj odraz v zrcadle se začíná zaostřovat. Ne, tohle jsem opravdu vidět nechtěla. Teďka si musím pospíšit, abych se sebou stihla ještě něco udělat. Rychle si nandávám i druhou čočku a potom si rozpustím vlasy, přičemž si začnu nadávat, proč jsem si je sakra včera večer dala zase do drdolu, když teďka opět vypadám jak ovečka. To už je teď ale stejně jedno a tak se vracím zpátky do pokoje, udělat ze sebe alespoň trošku člověka.  
                                                           

6:05
Zastavuju se před svojí skříní a přemýšlím nad tím, proč v ní zase není žádné oblečení. Odpověď z nám až moc dobře. Jsem fakt nechutnej bordelář a jsem moc líná si uklízet oblečení do skříně a tak se ho většina válí někde kolem postele nebo vlastně úplně kdekoliv po pokoji, jenom ne ve skříni. Znechuceně se vracím ke své posteli, sedám si na ní a přemýšlím, co teď budu dělat. Nakonec to stejně dopadne tak, že najdu několik kousků náhodnýho oblečení, který k sobě náhodou nevypadá úplně nemožně, a obleču si to. V tuhle chvíli už začínám mírně nestíhat, ale když se nebudu moc zdržovat, zvládnu to. A teď hurá na makeup.

6:15
Sedím na židli, která je mimochodem taky plná oblečení, dívám se na sebe do zrcadla a přemýšlím nad tím, jak moc jsem unavená a chci spát... celý makeup nakonec zredukuju jenom na korektor, pudr a řasenku, protože dělat cokoliv jinýho je pro mě v tuhle chvíli až moc těžký. Podívám se na mobil a naprosto vyděšeně zjišťuju, kolik už je hodin. Opravdu by mě zajímalo, kdo mi ten čas žere. No nic, rychle vstávám vybíhám z pokoje a běžím dolů na snídani. Můj skluz se záhadně čím dál víc zvětšuje.
6:30
Už sedím v kuchyni a teďka přemýšlím, co si dám na snídani. Mám takovej malej problém, že se mi ze skoro všeho ráno dělá špatně. Nakonec stejně končím u čaje s banánem, dobrou chuť. Mám jenom 5 minut na to do sebe naházet celou snídani, protože potřebuju stihnout autobus. To už jsem vážně vzhůru hodinu? Vždyť jsem ještě nic neudělala! Vybíhám nahoru do svého pokoje, abych si nachystala tašku a mohla jít do školy.

6:40
Proč si sakra pořád nepamatuju svůj rozvrh? Tohle se mi omýlá v hlavě když musím hledat na internetu svůj dnešní rozvrh a tím ztrácím spoustu svých drahocených sekund. Matika, čeština, fyzika, chem... Kterej deb*l tyhle rozvrhy vymýšlel, by mě opravdu zajímalo. Proč všechny moje sešity vypadají stejně? Vždyť ten dějepis tady je před půl minutou byl, tak kde jako je teď?... Vážně už začínám pořádně nestíhat, musím jít, budu si psát na papíry a přepíšu si to potom (čtěte jako "nikdy").
6:50
Rychle boty, bunda, mobil, sluchátka, svačina, pití a ahoj mami, uvidíme se odpoledne, už musím běžet.

6:55
Crrr, mami já si nechala na stole peněženku... jo a taky klíče. Doufám, že autobus bude mít dneska velký spoždění. A to hodně velký.










A co vy a vaše rána? V kolik vstáváte? Co všechno děláte? A jak to vůbec stíháte?

čtvrtek 17. září 2015

Fall Wishlist

Aneb zase nemám co na sebe :D. Poslední dobou jsem hodně změnila styl oblíkání a tak jsem zároveň vyházel většinu svého oblečení a najednou nějak zjišťuju, že nemám moc co na sebe :(. Tak jsem se rozhodla, že dám dohromady pár basic kousků, které bych si ráda na podzim pořídila a budu doufat, že alespoň něco z toho seženu. :)

Černé tričkové šaty- po těch toužím už celkem dlouho, ale většina z těch co jsem si do teď zkoušela mi byla sotva pod zadek a v tom já se necítím úplně nejlíp a chtěla bych radši o něco delší, které se ale dost špatně schánějí.
Chelsea boots- to je taková klasika a jeden černý pár by se u mě doma určitě neztratil. :D
Oversized cardigan- sice už mám jak černo-bílý tak béžový kardigan doma, ale ani jeden z nich není velký, teplý a oversized, takže tihle dva krasavci by se mi na podzimba zimu opravdu hodily.
Šedý svetr- další obyčejný kousek, který mi celkem chybí. Doufám, že se mi nějaký podaří sehnat.
Černé skinny džíny- ty momentálně nemám ani jedny a potřebovala bych alespoň dvoje. Jedny obyčejné a jedny s dírama na kolenou.
Jednoduchý černý batoh- ten by se mi hodil do školy. Teďka mám takový barevný, který se mi už ale moc nelíbí a radši bych nějaký jednodušší.
Černá kabelka- jsem hrozná ostuda a nemám žádnou černou kabelku. :(
Černé tenisky converse- sice conversky mám už dvoje, ale tyhle jsou pro mě teďka celkem must-have, protože by se daly kombinovat naprosto s čímkoliv s taky se blbě špiní. :D

A co byste si na podzim chtěly koupit vy? A nemáte nějaké tipy, kde by se daly sehnat některé kousky z mého wishlistu? Budu moc ráda za každý komentář. :)


středa 16. září 2015

3x3

Myslím si, že k tomu abyste mě znali vám moc nepomůže vědět jak se jmenuju, kolik mi je let, kam chodím do školy, kolik mám sourozenců, ve kterým městě bydlím a nebo jak se jmenuje můj křeček (,kterýho ani nemám). A tak jsem se rozhodla napsat pár faktů, které vám mě, alespoň doufám, trošku přiblíží. :)
...
Jsem ještě pořád dítě. A asi jsem opravdu divné dítě.
...
Občas mívám taková období (jako například teďka), kdy jsem úplně mimo, uzavřená ve svojí vlastní realitě, skoro nekomunikuju a nedokážu se na nic soustředit. Trvá to většinou několik dnů až týdnů. No, co si budeme povídat, hlavně ve škole to není nic moc. :(

...
Kdyby to šlo, celej život bych jenom cestovala. Cestování je pro mě rozhodně jedna z nejlepších věcí na světě, až na takový manší pradox, že se nehorázně bojím létání letadlem. :(

...
Mám hodně velkej problém komunikovat s lidma a komukoliv důvěřovat. Jsem nehorázně asociální člověk a nemám ráda lidi. (Teda většinu)


...
Jsem definitivně introvert. A nejspíš až moc.
...
Miluju čtení knížek. Bohužel ale na to nemám přes školní rok moc čas a jsem ráda, když stihnu přečíst povinnou četbu. (... no dobře, alespoň část z ní. :( ) Takže čtu hlavně o prázdninách, kdy bych ale asi spíš měla někde lítat po venku. :D
...
...
Devět let tancuju. A tancování miluju a je pro mě všechno.
...
Miluju hudbu. Nedokážu vyjít z domu bez sluchátek v uších. A kdyby to někoho zajímalo, tak zrovna teďka poslouchám: Troye Sivan- Wild. (Naprosto dokonalá hudba<3)
...
Snažím se jíst alespoň trochu zdravě a občas i cvičit, ale v kombinaci se školou je to pro mě skoro nadlidskej úkol. :D Přesto mi to minimálně za ten dobrej pocit stojí. :)
...
A nakonec 7 tipů pro vás: 
Jezte hodně ovoce. Čtěte knížky. Poslouchejte hudbu. Říkejte liem, které máte rádi, že je máte rádi. Hýbejte se. Najděte si čas na sebe. Plňte si své sny. Mějte se rádi. Nikdy se nevzdávejte.